ARCHIVNÍ MATERIÁLY PŘI VÝVOJI TĚCHTO STRÁNEK
ČLÁNKY - ZPĚVNÍKY - KRONIKY KAPEL - TISKOVÉ ZPRÁVY

ČL.015 - Lochness vnesla country jarní pohodu

      Ivo, Tomáš, Viktor, Jana a Katka tato sympatická partička naprosto senzačních lidiček, říkajících si "LOCHNESS" mají další hudební počin za sebou. Během několika let po které se objevují na country a folkové scéně v Žatci, se pohybují na její špičce. To dokazují svými melodickými písněmi, kde nacházíme pohodu a uvolnění. Posluchači tomuto stylu určitě přijdou na chuť, muzika není ochuzena o něhu a laskavost a osloví nás sama.Přípravy na "Jarní koncert Lochness" jsem sledoval už den předem, když skupina připravovala aparaturu s Pavlem Uhlíkem a nastavovala parametry.

      V den koncertu jsem celý netrpělivý dorazil opět o něco dříve, abych stihnul udělat rozhovor s nadějnou zpěvačkou Katkou Podholovou. A pak to všechno začalo. Skupina známá zejména skladbou "Písek", dokázala s úžasnou lehkostí sladit kytary se zpěvem. Písně nabité rytmem, rychlými a pomalými přechody mezi jednotlivými fázemi a hlavně dynamikou. U žádné skladby se nenudíte, nenechá vás odpočinout a upadnout do melancholie. Nenásilnost a nenucenost, jakoby byly hlavním krédem této skupiny. Vyhranost a technická dokonalost všech členů kapely mě opět velice potěšila. Zvlášť kytaristé Tom a Ivo hrají jakýmsi malířským způsobem - místo pouhého tvrzení rytmu spíš dokreslují atmosféru písní. Skloubení vokálu Katky a Jany je plné energie a síly. Co si na jejich zpěvu cením nejvíc, je málo slýchaná a nezastíraná ženskost.

      Skladby jakoby na sebe zdánlivě navazovali, ale přitom tomu tak není, protože aranžmá každé z nich je více než patrná. Je to prostě pohodová muzika. Třeba písně "Jako kameny a Dvě báby" se velice dobře poslouchá, ale za vrchol považuji písně "Blíž k horám, Čekání". Ty jsou pro Lochness přímo typické, a hlavně z jejich vlastní dílny. Při jejich poslechu se tělo rozechvívá vnitřními vibracemi od hlavy až do konečků prstů. Výsledek nepostrádá experiment s elektronickými efekty pro kytary, ale i přesto má svůj přesný tvar a pevný charakter. Nemohu se nezmínit o písni "Kdo vchází do snů má lásko", kterou zpíval Viktor "Klafunda" a opravdu hezky a procítěně, snad proto že ji věnoval své manželce.

      Nemusíte se mnou samozřejmě souhlasit, ale proložení koncertu bluegrassovým ALBUMEM z Chomutova byl výborný nápad, kontrast stylů, ale v tom je právě to kouzlo. Děkuji za každou minutu strávenou u této muziky. Osobně si myslím, že se koncert líbil. A jestli ne, tak jste úplně jiný… - škoda.