Uspokojit chuťové buňky i neklidné smyslové vjemy
prakticky všech generací se už delší dobu daří majiteli restaurace
Tulipán na žateckém náměstí Poperinge. Děje se tak ve třech
"odděleních" Tulipánu, kde se konají country vystoupení, hrají
šipky, automaty, sleduje sport v televizi i na velkoplošných
obrazovkách. A také hraje mariáš, jako například poslední únorovou
sobotu, kdy se v country salonu konal 3. ročník turnaje mariášníků.
To vše doplňuje zlatavý mok i jiné tekutiny a kvalitní
kuchyně.
"Pomáhají mi v tom v podstatě dva lidé, jedním je tady
Frankie," ukazuje majitel Roman Schramm na Františka Roubala. Ten v
tu chvíli seděl za počítačem v country salonu a připravoval lístky
pro další kolo turnaje mariášníků. Těch se předloni sjelo 16, loni
24 a letos už 35. "Posouvá se to stále víc do zimy," přidal
zajímavost F. Roubal. Organizátoři i mariášníci spojují příjemné s
užitečným a zimní či předjarní nečas přečkávají díky ušlechtilé
zábavě.
Mariáš totiž není jen tak obyčejným hospodským
poflakováním. Je organizován, má svá pravidla a turnaje. "S
přípravou musíme být opatrní, protože kdyby byl ve stejném termínu
turnaj v Chomutově, jsme nahraní," poznamenává Frankie Roubal. Asi
ví o čem mluví - mezi přítomnými jsou borci nejen ze Žatce, ale také
z Prahy, Vroutku, Litvínova či právě Chomutova. "Připravuje se
turnaj v Postoloprtech, hrává se ve Vroutku," odpovídá Frankie na
dotaz, kam do okolí se ještě dá jet za organizovaným
mariášem.
Během našeho povídání běží druhé ze čtyř kol. Každé se
hraje hodinu, mezi druhým a třetím je pauza na oběd. Už bylo řečeno,
že na Tulipánu se dbá o všechny smysly hostů... Před každým kolem se
losuje, kdo s kým bude u stolu, takže hra není monotónní. Některé
hráče ale změna místa nebere. Mezi stoly přecházejí s půllitrem,
peněženkou a kabátem co nejrychleji a nemohou se dočkat zahájení
dalšího kola. "Pánové, ještě dvě minuty, abychom začali přesně v
celou hodinu," vyzývá k trpělivosti Frankie do mikrofonu a trochu
negalantně zapomíná na jedinou soutěžící ženu. Další dvě příslušnice
něžného pohlaví, včetně jeho manželky, přitom pomáhají s organizací.
Nad pravidly přitom bdí hlavní rozhodčí Miroslav Hamous. Výzva k
trpělivosti ale není všemi akceptována. "My už hrajem," ozve se
odmítavě, i když nenápadně od jednoho stolu. Opravdu - každý drží
svůj list a hra se rozbíhá. Nač utrácet drahocenné vteřiny. I v
mariáši platí: čas jsou peníze. Co na tom, že se začíná vždy jen s
dvacetikorunou v drobných.
Po půl páté odpoledne celodenní
maratón mariáše končí a vyhlašují se výsledky. A nejen to - také se
rozdávají ceny. Těch je požehnaně, neboť se o ně postaral jak
majitel Tulipánu, tak mnozí jeho dodavatelé. Jedná se o věcné ceny,
poháry, ale také soudek piva. Jak s ním vítěz naloží, je asi jasné.
Jen si nejsem jist, zda se při jeho likvidaci zase nebude něco hrát.
Třeba mariáš...
