Fešácký večírek starších pánů01.05.2005Fešácký večírek starších pánů. Tak by mohli Fešáci pojmenovat své country show, s nímž objíždějí republiku a zastavili se i v Žatci. Do jisté míry to byl trochu večírek pro pamětníky ale Fešácké písně už do jisté míry zlidověly, takže se zpívají ve všech generacích. Ve středu večer se na jevišti objevila,dalo by se říci,hvězdná sestava Fešáků. Zakladatelé Jan Turek a Karel Poláček ( třetí Pavel Brümer omluven pro nemoc), pamětník předfešácké éry (Bluegrass Hoppers) Robert Moucha, Jindřich Šťáhlavský, František Pátek a Tomáš Linka doplněni o tři mladší kolegy. Večer se odehrával ve znamení vzpomínání na staré písničky a největší postavu Fešáků Michala Tučného. Skoro by se chtělo říci že to byl takový potlach, kde se hrálo, zpívalo a povídalo. Jan Turek, bývalý houslista Fešáků ,v ruce držel pouze mikrofon a plně se věnoval roli spíkra. Jeho proslovy a vstupy mezi písničkami byly humorné a udržovaly veselí na jevišti i v hledišti. Na úvod vybalili Fešáci písničku – Pojedou,zpívanou Robertem Mouchou ,z prvního LP Ostrov Fešáků (1975). Dalším zajímavým kouskem v jeho podání byla Kalifornia. Tuto melodii zpívával Michal Tučný, ovšem až v osmdesátých letech s Tučňáky a s jiným textem. Na Michala Tučného se vzpomínalo nejen slovy ale i písničkami. Tomáš Linka zazpíval Sundej z hodin závaží, Červenou řeku Robert Moucha připomněl Michala songem Cesty toulavý. Hráč na dobro František Pátek jako senior kapely a oblíbený terč vtípků Jana Turka v další vzpomínce na Michla Tučného a jeho nestřízlivé stavy, přeříkal bezchybně náročný jazykolam ve verších, kterým se ve skupině testovala střízlivost muzikantů a který prý nebyli sto zvládnout ani ve střízlivém stavu. Protože byl přítomen Jindřich Štáhlavský nebylo by ani možné aby nezazpíval svůj slavný a letitý hit Jaro, s mírně pozměněným textem proti původní verzi. Písničky ovšem píše stále a nechává se inspirovat lecčím, např. povodněmi anebo náhodně vyřčenými slovy diváků jako v druhé půli, kdy z pěti nesouvisejících slov měl za úkol vytvořit souvislé verše. Není to jednoduché když sedíte na podiu slyšíte vše co se kolem vás děje, přemýšlet jak sestavit báseň z pěti slov. Jindřich Štáhlavský to zvládl a publiku přečetl asi 4 sloky které napsal během představení.. Neleze se nezmínit o nenápadném muži vpravo vzadu na podiu který hrál střídavě na elektrické piano, mandolínu a housle. Jen tak si vystřihl bez doprovodu a později s doprovodem něco z jiného žánru. Montyho Čardáš. Kdysi se na muzikanty volávalo Umííí. Zasloužil by se je. Z toho co ještě zaznělo lze připomenout známá Austrálie (mimochodem odtamtud přes Německo prý přiletěl Robert Moucha), Poslední veřejné oběšení v Západní Virginii (z prvního singlu), píseň ze slavného filmu Půlnoční Kovboj, pecka Tomáše Linky Paní má se má a závěrečná snad už dooopravdy zlidovělá, Buráky. Večírek se skutečně povedl a na žatecké poměry opravdu nabité divadlo zažilo příjemný večer s písničkami a legrací. Tak jak se dalo od Fešáků očekávat. Muzikanti byli po zásluze odměněni každý jedním v celofánu baleným Žateckým pivem a samozřejmě diváckým potleskem. Milovníci folk&country nebudu zkráceni o svou muziku ani v květnu. Do Žatce přijede Pavel Lohonka ŽALMAN. Jiří Navrátil |