Racek - spíše chechtavý - Tomáš Klus

Městské divadlo v Žatci láme tento podzim návštěvnické rekordy. Po téměř vyprodaných Melody Makers, tentokrát, přijel, zahrál a vyprodal Tomáš Klus. Stalo se 4. 11. 2011.

Početné publikum složené převážně z dívek mladistvých a pubertě sotva odrostlých, přilákala zřejmě krom jeho písniček i jeho vizáž, ale to neznamená, že by se snad nebavili i ti kteří mezi jeho typické publikum nepatří. S Jiřím Kučerovským tvoří folkové duo, kde hlavní hvězdou a autorem je sice Klus, ale bez Kučerovského kytary by jeho písničky neměly takový zvuk a sílu.

Antréé Tomáš Kluse bylo velmi nefolkové. Takový jekot, vřískot a pískot jakým jej vítaly náctileté fans, ještě divadlo nezažilo. Tomáš Klus zareagoval etudou o nesmělém chlapci, který chce cosi říct, ale je tak plachý…Sotva se odplašil, varoval publikum, že to bude dlouhé. Měl na mysli koncert a nevaroval planě. Obvykle už se muzikanti kolem deváté večerní začínají loučit  ale v tu dobu se počet muzikantů na jevišti naopak ještě dočasně rozšířil o baskytaristu.

Koncertní turné, s nímž teď jezdí po klubech a divadlech, se jmenuje Racek podle posledního alba. To je odezvou na Racka Čechovova, v němž hrál ještě v Disku. Mimo ukázek z prvních dvou alb jsme slyšeli téměř celé třetí – Racka, včetně písní inspirovaných přímo hrou. Ty nakonec patřily mezi lepší kousky. Kdyby se představení jmenovalo podle opeřence, muselo by mít přídomek chechtavý. Celé je útokem na bránice diváků, protože Klus je šoumen každým coulem a pro vtip nejde daleko. Přesto si mohl odpustit pokus a Plíhalovskou nesmělost, neboť ta nesedí k nikomu jinému než Plíhalovi.
Hudební inspirace Mňágou a textová Nohavicou byly zajímavým zpestřením v toku písniček, v němž sotva divák vstřebal jednu, valila se na něj druhá většinou ve velmi svižném rytmu a v mnoha slovech. Mnoho slov bylo řečeno i mezi písněmi a většinou to vedlo k salvám smíchu z řad publika. Několik písní znělo docela rockově. Možná Kluse brzy osloví rockeři s prosbou o text a možná se sám zelektrifikuje do rockovější podoby, ta mu rozhodně není zcela cizí: Klus jako frontman rockové skupiny? Nic není nemožné…

Jeho druhá deska se jmenuje Hlavní uzávěr splínu, to však pochopíte až na jeho koncertě. Pokud si něco divák odnášel z divadla, splín to určitě nebyl. Přesto, pokud vás kromě legrace a vizáže zajímají i písničky, kupte si desku nebo se připojte k některému hudebnímu serveru. Konečně se objevil nějaký mladý písničkář, a je naděje že folk v Čechách přežije rok 2012. V Žatci jsme toho byli více než 120 minut svědky.

Jiří Navrátil