Rangers: Stará dobrá „staromódní“ hudba

Rangers 18. 2. 2010 Městské divadlo Žatec 5 minut po té co jsme vypnuli své mobilní telefony a pohodlně se usadili, vyzváni k tomu vemlouvavým hlasem z reproduktorů, udeřil Jan Vančura poprvé do strun. A to velmi svižně. Od té doby celý koncert plynul, měl spád humor a náladu. Už při první písničce si publikum muselo zpívat chytlavý refrén. V publiku převládali pamětníci, byť spíše o generaci mladší než zakladatelé Rangers, Vančura a Řihoše

Pamětníkům byl vlastně celý vzpomínkový večer k　45 výročí založení skupiny tak trochu určen. Ze starých Rangers 　v kapele zbyli už jen Jan Vančura a Mirek Řihošek, ale taky písničky, které si publikum pamatovalo, které má možná ještě doma na starých deskách a které si zpívalo s kapelou a odměňovalo ji vydatným potleskem.
Někteří ze starých Rangers již hrají v　muzikantském nebi, ale jejich následníci je zastoupili více než dobře. František “Goliš” Drápal vlastní tvorbou (mj. zhudebněný Kainar), Karel Macálka kytara a zpěv (v obou případech nejlepší z　kapely) a akordeon. Max Presser mimo zpěvu, rozezníval housle, mandolínu a foukací harmoniku. Skoro by ti tři mohli založit vlastní bluesovou kapelu. Celý pořad provázel průvodním slovem a zpěvem Jan Vančura.

Dost možná i pamětníky v　sále překvapil sdělením že, s nimi jako konferenciér začínal Petr Nárožný.
Když pak přečetl Petrův gratulační dopis ke　svým šedesátinám, tedy cosi jako průvodce po zdravotních trablech šedesátníka, divákům v sále to málem roztrhalo bránice.

Ale o co hlavně šlo, to bylo vzpomínání na 45 let Rangers a jejich písničky. A těch zazněla spousta, jedna známější než druhá. Převažovalo zlaté období původních Rangers, ale dostalo se i na “plavecké” pecky jako byli Promovaní inženýři nebo Nekudův jazykolam Pes suverén. Rangers projevili smysl pro hudební humor, když ze svého Vím, vím, plynule přešli do Černochova zrcadla Vančurovým napodobováním zpěvákova hlasu.

Kingston Town, Nos pro trable stavěnej, Smutný psaní, Láska má je láska tvá, Král silnic, Zvedněte kotvy, Promovaní inženýři, 500mil, Pole s bavlnou, Modrý Měsíc to jsou jen některé z　kousků, které ten večer zazněly. A potěšily.

Jedna jejich píseň se v　anglickém originále jmenuje Good Old Fashioned Music, což česky znamená Stará dobrá staromódní hudba. A to sedí přesně na Rangers. Nehrají nic víc, než starou dobrou muziku a taky si nehrají na žádné legendy. Představení splnilo to, co se od něj čekalo. Publikum si užívalo, zpívalo, aplaudovalo, tleskalo do rytmu a na konec si vytleskalo dva přídavky. Na starých deskách zní Rangers samozřejmě jinak ale nic naplat “live is live”. Volba pořadatelů na Rangers se ukázala být šťastnou.
Jen pohled na několik prázdných řad v　přízemí a prázdné balkony kazil trochu dojem. Ale tak už to v　tomto městě chodí.

Jiří Navrátil