Žalman zavítá do Královského města Žatec

04.02.2008

V historii popmusic není ničím výjimečným, že hudební osobnosti dostávají šlechtické tituly. Jeden takový muzikant-šlechtic zavítá se svou slavnou skupinou i do Žatce. Jmenuje se Pavel Lohonka "Žalman". Přijede k nám se svým spolem ,s nímž už 11 let vystupuje v nezměněném obsazení a několikrát už tu koncertoval.

Stane se tak v přesně týden před jeho dvaašedesátými narozeninami. Je to velmi neuvěřitelné, ale opravdu se narodil 20 března roku 1946 v Českých Budějovicích.

Svým jižním Čechám zůstal věrný celý život. Nejen svým bydlištěm (až na malé přestávky) ale především svými písničkami. Se svými vlastními písněmi se v svých pubertálních letech pomalu a nenápadně prosazoval mezi kamarády trampy, až podle jejich zadumanosti dostal přezdívku Žalman.
Po vojně začal hrát s jihočeskými Minesengry, kteří svůj repertoár čerpali převážně z jihočeských lidovek. I dnes po více než 20letech kdy už není Minesengr, zazpívá Žalman během vystoupení nějakou lidovku. A publikum ochotně zpívá s ním. Nejen lidovky ale i jeho vlastní písně

Mnoho z nich časem svým způsobem zlidovělo. Takovým prvním největším Žalmanovým hitem se stala písnička,”Ráno bylo stejný” v podání Nezmarů. Počátkem osmdesátých let spíše neformálně vzniklo příležitostné uskupení tří jihočeských muzikantů. Nadějné zpěvačky skupiny Sem tam Pavlíny Jíšové, nezmarského kytaristy Antonína Hlaváče a Pavla Lohonky Žalmana. Žalman tehdy byl ještě člen Minesengrů a na jejich koncertech dostával prostor pro svoje písně. Příležitostné sdružení, které jejich kolegové neoficiálně pojmenovali Žalman a spol, ovšem hrálo z valné části právě Žalmanovy songy. Bylo to ideální spojení Žalmanovy romantické polohy,jeho písničkářského umu, Pavlíniny dravosti a Hlaváčovy muzikantské zkušenosti.

Žalmanovy písně se stávaly díky hraním na portách a jiných festivalech, koncertování a následnému obehráváním všude, kde se sešli folkaři a trampové, čím dál známějšími. Díky jejich muzikantské a pěvecké nenáročnosti, si na ně troufali i kytaroví začátečníci. Písně, s nimiž začínáte, se stávají klasikou a to se přihodilo právě jeho písním.

Žalman se pro svou inspiraci neobracel jen do rodných jižních Čech, ale občas zabrousil i za moře.
Jako jeden z prvních zpíval věci od Krise Kristofersona (Dej mi tón-Why Me Lord), Gordona Lightfoota (Dálnice č.5 -Early Morning Rain) či Boba Dylana (A přiletí k nám zlej a krutej déšť-A Hard Rain´s Gonna Fall ).
Žalman nebyl ovšem pouze zpěvákem romantických písní. Občas překvapil i reakcí na věci, které se v osmdesátých letech děly v totalitním Československu. Jantarová země je reakcí na tzv. Palachův týden v roce 1988 a Píseň pro čaroděje je věnovaná tehdy “zakázanému” Jarkovi Nohavicovi.

Žalmanův spol, procházel za roky své existence mnoha změnami, střídali se muzikanti a zpěvačky, občas na pár měsíců neexistoval, až se sestava od roku 1997 ustálila ve složení Petr Novotný (baskytara, klávesy), Jan Broža kytara zpěv občas texty, Jindřiška Petráková-Brožová zpěv a Pavel Žalman Lohonka (kytara zpěv a autorství většiny písní).

Kdo přijde 13.3.v 19:30 do Městského divadla na Žalmana a spol., nebude muset jen poslouchat ale určitě si zazpívá až dojde na známé písničky. S těmi by Žalman pohodlně vyplnil dva koncertní večery a ještě by zbylo. O nic méně zajímavé nejsou ani ty novější, protože Žalman, to je značka folkové kvality. Nezbývá než se těšit, přijít a užít si to.

Jiří Navrátil